Stědrovečerní večeře ve Splitu může být vskutku velmi bohatá. Je z čeho vybírat. Jsou zde ryby, které potkat v moři, tak je strach o nohy, jako u ryby česky nazvané ďas mořský („grdobina“ - na snímku v porovnání s rukou). Ve splitské rybárně si tyto „potvory“ může člověk prohlédnout zblízka nebo dokonce si je dopřát k večeři. Grdobina se prodávala 260 kč za kilo a rybářům trvalo nejméně půl hodiny, než se jim podařilo třicetikilového ďase vytáhnout z moře.
V osmdesátých letech minulého století zářili na trávnicích jugoslávských a zahraničních klubů jako hvězdy dva bratři Boško a Milko Djurovski. Hráli za Crvenou Zvezdu Bělehrad, Milko také za Partizan. Hráli za reprezentaci, Milko rovněž reprezentoval Severní Makedonii a Boško byl dva roky jejím reprezentačním trenérem. Oba se narodili v makedonském Tetovu. Právě tato okolnost se zdá podstatná, když vyplynula z delšího rozhovoru o životě jednoho z bratrů Boška Djurovského.
Lašvanské údolí ve střední Bosně s městem Travnik je proslavené jako rodiště spisovatele Ivo Andriće. Ten píše, že se zde „slunce pozdě rodí a dříve zapadá než v jiných mnohých bosenských městech a městečkách.“ Je to údolí, které v roce 1244 maďarský král Bela IV. věnoval svému věrnému služebníkovi a odkud Turci organizovali výpravy a tažení na Západ. Jde o strategickou dolinu. Kdo ji ovládá, má moc nad cestami a křižovatkami buď do Bugojna a Jajce nebo k silnicí do Zenice a Sarajeva.
19. prosince se všech kostelích srbské pravoslavné církve slaví svátek.